1. Prameny Ploučnice

Prameny Ploučnice, Prameniště u Osečné je hlavní prameniště řeky Ploučnice a je označováno za jedno z nejvydatnějších ve střední Evropě. Prameny vyvěrají na dně malé tůňky a vydatnost těchto pramínků neklesá ani v době dlouhodobého sucha. Proto je Ploučnice až po Benešov nad Ploučnicí celoročně splavná. Délka celého toku měří více než 105 km a končí v Děčíně, kde se vlévá do Labe. Tento pravobřežní přítok Labe s povodím 1194 km2 je zarostlý břehovými porosty a klikatí se lučinami v písečném a hlinitém řečišti.

2. Jenišovský rybník

Jenišovský rybník těsně navazuje na prameniště Ploučnice a je využíván k rybaření. V roce 2008/09 byla realizována rekonstrukce mlýnského náhonu Jenišovského rybníka. Následně na tento projekt navázala revitalizace Jenišovského rybníka, kde byla opravena hráz rybníka, vystavěn nový požerák, bezpečnostní přepady a bylo provedeno jeho odbahnění. U tohoto rybníku se nachází Jenišovský mlýn č.p. 25.

3. Mlékárenský rybník

Mlékárenský rybník má rozlohu 0,85 ha. Vyskytují se zde zvlášť chráněni živočichové jako např. skokan skřehotavý, škeble rybniční apod. Konají se zde tradiční jarní rybářské závody a kolemjdoucí turisté se zde často zastavují, aby se příjemnou koupelí osvěžili.

4. Lázeňský rybník

Malý rybník v areálu Lázní Kundratic, sloužící ke koupání a rybolovu. Každým rokem se zde koná tradiční soutěž Kundratická lávka.

5. Schillerův pomník

Na vrcholku pomník Johanna Christopha Friedricha von Schillera (*10.11.1759 – †9.5.1805), německého spisovatele, básníka, dramatika a překladatele. Postaven v roce 1905. V minulosti zde stávalo popraviště a vrch se nazýval Šibeniční vršek.

6. Sousoší tří svatých nad Osečnou

Sousoší tří svatých – sousoší z pískovce pochází z roku 1714 a zpodobňuje v životní velikosti tři katolické svaté: Jana, Pavla a Luitgardu. Barokní dílo věnované abatyší ženského kláštera sv. Jakuba ve Vídni Reginou. Vyhotoveno v dílně Matyáše Brauna. V Osečné se pomník nalézá na východním okraji města při cestě do osady Kotel.

7. Kamberk

Nejvyšší kopec v dolní části Osečné, v zimě hlavní středisko lyžování a sáňkování. Z vrcholu hezký výhled na Osečnou.

8. Chrastenský rybník

Největší rybník v okolí, který slouží k chovu ryb a k rekreaci, zrekonstruovaný v roce 2006.

9. Chrastenský vrch

Vrch s nadmořskou výškou 452 m. Na vrcholku skály, obnažené vytěžením železné rudy (limonitu) na vyvřelé žíle. Výhled pro vzrostlé stromy je omezený.

10. Tvrz v Chrastné

Původně renesanční hospodářský dvůr s tvrzí je situován severozápadně od osady Chrastná. Tvrz se statkem písemně doloženou k roku 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Jeho potomci na ní sídlili do třicetileté války. Roku 1628 ji získal Volf ze Šlejnic. V roce 1714 dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil ji ke strážskému panství. Tvrz tím ztratila rezidenční funkci a nadále sloužila jako účelová budova hospodářského dvora. Během 18. století dostal celý dvůr i s tvrzí jednotnou barokní úpravu. Cennou památkou statku je vstupní barokní brána se sochou sv. Vendelína s plastikami koně, býka a pískovcovým erbem rodu Hartigů.

11. Čertova zeď

Národní přírodní památka. Odtěžená čedičová žíla o mocnosti několika metrů v délce 15 km. Zachoval se jen tzv. Čertův stolec o výšce 6 m nedaleko obce Kotel a Čertova hlava. Čedič má výraznou sloupcovitou odlučnost, sloupce jsou uloženy vodorovně.

12. Tisíciletá lípa

Památný strom (lípa velkolistá) v osadě Kotel. Je vysoká 25 m, obvod kmene je 9 m. Blízko ní je menší lípa s obvodem 6 m a výškou 23 m. Jedná se o nejmohutnější stromy v severních Čechách. Tisíciletá lípa – strom roku 2009.

13. Krásná vyhlídka

Plošina nedaleko Podvrší, ze které je nádherný výhled na Ralskou pahorkatinu (Děvín, Hamerský Špičák, Široký kámen, Ralsko, Hamerské jezero, Kavčí skálu, atd.)

14. Kavčí skála

Zajímavá pískovcová skála pod Krásnou vyhlídkou. Často slouží jako cvičná skála pro horolezce, na vrcholku je umístěna zápisová knížka. Hnízdiště výra velkého.

15. Kočičí skály

Skupina obnažených pískovcových skal při cestě z Podvrší na Krásnou vyhlídku. Z jejich vrcholků je velmi hezký rozhled.

16. Stohánek

Přírodní památka (397 m). Zbytky hrádku na osamoceném pískovcovém suku. Ve skalním bloku upravené místnosti, kdysi obývané poustevníky. Místo je známé i z knihy K.Světlé „Poslední poustevnice“.

17. Skalní divadlo

Přírodní památka. Skalní amfiteátr v křemitých kvádrových pískovcích se skalní bránou a prvky železité inkrustace v podobě trubek o průměru půl metru.

18. Skály u Skalního divadla

Zajímavá skupina vyšších pískovcových skal nedaleko Skalního divadla. Z vrcholů je krásný rozhled na okolní krajinu.

19. Široký kámen

Přírodní památka. Rozsáhlý svědecký vrch (430m), budovaný kvádrovými pískovci. Vrcholová plošina je příkře ohraničena skalními stěnami ve dvou patrech. Výskyt chráněných druhů rostlin i živočichů.

20. Mravenčí skála

Menší pískovcová skála vpravo za závorou, s pěkným zaobleným vrcholem. Snadný výstup, hezký rozhled.

21. Mufloní skály

Skupina zajímavých pískovcových skal nedaleko Kavčí skály, zimní útočiště muflonů.

22. Hamerská strouha

Jižní větev Ploučnice, uměle vybudované koryto, které pomáhá naplňovat Hamerský rybník. Malý vodopád.

23. Hamerský Špičák

Hamerský Špičák (452 m) – vrch vedle Děvína, v nejvyšší části je krátký vulkanitový hřbítek a zbytky valového opevnění ze 14. století. Pískovcové skály.

24. Stříbrník

Přírodní památka (507 m). Vypreparovaný vrchol čedičové kupy, tvořený zbytkem sopouchu se čtyřmi výraznými vrcholy. Olivinický čedič má jasně strukturovanou sloupcovitou odlučnost.

25. Pruský kříž

Pruský křížKříž na lesní cestě z Druzcova na Jeřmanskou skálu, kde za války Prusko – Rakouské v roce 1866 zahynul a byl pochován mladý pruský rytmistr.

26. Sochorův pomník

Pomník na křižovatce pod Stohánkem, věnovaný památce generálmajora Antonína Sochora, hrdiny z 2.světové války. Zahynul na tomto místě v roce 1950 při nevyjasněné autonehodě.

27. Děvínský rybník

Rybník pod Děvínem (dříve Kunzeteich), u kterého byl v letech 1768 – 91 v provozu zubový hamr Kunz.

28. Děvín

DěvínZřícenina hradu (435 m), založeného pravděpodobně Přemyslem Otakarem II. Hrad nebyl nikdy dobyt. V roce 1645 byl pobořen Švédy, potom začal pustnout. Zachováno poměrně rozsáhlé zdivo, sklepy a hradní studna. V podzemních prostorách jsou chráněná zimoviště netopýrů.